Jméno Spiše se odvozuje od názvu jeho
hradu, který celému okolí suverénně dominuje. Jeho počátky sahají do polovice 12. století, i když dávno předtím bylo na jeho místě keltské, a později na sousedním kopci slovanské hradisko. Dodnes překvapuje jeho velká rozloha, která ho řadí mezi největší hrady Evropy, ale i jeho monumentální architektura. Byl sídlem hlavních županů Spiše. Obydlený byl do konce 17. století. Jeho majitelé - Csákyovci - se potom přestěhovali do modernějších kaštělů v Bijacovcích, Hodkovcích a jinde.
Oproti hradu se na kopci tyčí
Spišská Kapitula, církevní městečko, charakteristické katedrálou s dvěmi románskými věžemi. Od roku 1776 je sídlem Spišského biskupství. Mezi jeho památkami si zaslouží pozornost románská soška "bílý lev", oltář v Zápolského kapli i překrásné renesanční epitafy Imricha a Štefana Zápolského. Krásu a význam Kapituly a její svázanost se slovenským národem zobrazil také slovenský umělec Martin Benka.
Spišské Podhradí bylo živým řemeslnickým městečkem. Už od 17. století tu byla nemocnice a klášter Milosrdných bratrů. Z bohatého interiéru katolického kostela se zachovalo jen několik obrazů a gotická křtitelnice. Ve městě žilo více než 600 Židů, po kterých zůstala synagóga. Přímo pod
Spišským hradem se nacházejí i kaštěly Csákyovců v Hodkovcích a v Bijacovcích, kde je i gotický kostel a románská rotunda.
Pod hradem se nachází i stará obec
Žehra s kostelíkem známým středověkými nástěnnými malbami vysoké kvality. Celou tuto oblast ověnčuje masív Braniska s mnohými pěknými přírodními útvary a zpestřují ji travertinové útvary na sousedním
Dřevěníku nebo na Sivé Bradě.
Jméno Spiše se odvozuje od názvu jeho
hradu, který celému okolí suverénně dominuje. Jeho počátky sahají do polovice 12. století, i když dávno předtím bylo na jeho místě keltské, a později na sousedním kopci slovanské hradisko. Dodnes překvapuje jeho velká rozloha, která ho řadí mezi největší hrady Evropy, ale i jeho monumentální architektura. Byl sídlem hlavních županů Spiše. Obydlený byl do konce 17. století. Jeho majitelé - Csákyovci - se potom přestěhovali do modernějších kaštělů v Bijacovcích, Hodkovcích a jinde.
